úterý 5. dubna 2016

Ověřeno na kamarádech

Jak čas běží, přesvědčuji se o tom, že těhotenství je opravdu to nejkrásnější období v životě ženy. Připadám si jako velryba, cízí lidi mě považují za tlustou, kamarádky s dětmi - a obzvlášť jejich děti - mě děsí, bězdětní kamarádi a kamarádky, se kterými jsem si dřív rozuměla, najednou melou z cesty, a když mě všichni naštvou (což je podezřele často), nemůžu si ani jít zaběhat, ani dát panáka!

Pokud chcete těhotné to šílené období, kdy se každý týden probouzí s jinačím tělem a náladou, ještě trochu opepřit, doporučuji zařadit do slovníku jednu z následujících hlášek. Či více - záleží na míře Vašeho sadismu. Ověřeno na vlastních kamarádech a rodině.

Ty vůbec nevypadáš jako těhotná, jen jako bys měla okolo břicha obrovskou pneumatiku. Lze tolerovat do poloviny druhého trimestru, ale od 7. měsíce už je zakázáno. Pokud je to pravda, vztahuje se k porušení zákazu trest smrti.

Kdyby to dítě vědělo, co ho čeká za rodiče, tak se radši oběsí na pupeční šňůře.

Nepij to kafe! Když ten hrneček dopiješ, narodí se ti nespavec! Ještě si na mě vzpomeneš. Každou noc.

Pojď si zasouložit, pak už na to nebudeš mít čas. Výborně koresponduje s další hláškou o tom, že ženská po dětech už je prostě odepsaná. Použitá.

Neříkej mi, jak se bude jmenovat. Dobře VÍŠ, že JÁ chci překvapení.

A proč si nenecháš říct, co to bude?! To teda fakt jako nechápu. A je to trapný. JÁ to vědět chci.

Klasikou jsou také zaručené rady, co můžete a nemůžete v těhotenství. Dokud jsem těhotná nebyla, nikdy jsem si toho nevšimla, ale rozumné JIŽ matky nikdy neradí, maximálně sdělují vlastní zkušenost, ty nejrozumnější pak jen doporučí řídit se vlastními pocity. Zatímco bezdětní říkají:

Ty ještě cvičíš? Vždyť jsi těhotná! (lidi, co nikdy necvičí) nebo Proč nejedeš lyžovat? Moje sestřenice ještě dva dny před porodem byla v posilovně. (lidi, co cvičí pořád)

Nejez tu čokoládu, to už nezhubneš. (ženy, co si těhotenská kila nosí celý život) nebo Dej si ty dorty aspoň dva. Ty jediná můžeš. (mladé oplácané slečny)

Vy máte kočárek/postýlku/cokoliv doma? To se nesmí! nebo Jaktože ještě nemáte kočárek? Sestřenice na něj čekala dva měsíce.

Asi Vás to šokuje, ale těhotná má mozek, sama si všimla, že má břicho dřív než kdokoliv jiný a kupodivu nehodlá řídit svoje těhotenství podle toho, co dělala Vaše sestřenice. A možná se chce i bavit o jiných věcech, než jaké máte zkušenosti s dětmi z časopisu nebo z tramvaje. To, co potřebuje vědět, si zvládne sama zjistit, určitě má ve svém okolí alespoň jednu opravdovou matku, které se může zeptat, a co se zdá nejvíc šokující - zvládne to i sama vyhodnotit!

 

pátek 12. února 2016

A už víte, co to bude?

Tak se nějak stalo, že jsme se přehoupli do sedmého měsíce. Byla to celkem rychlovka a stalo se spousta věcí. Předně tedy sestěhování se s partnerem. Vzhledem k velikost kufru auta jsme i ten můj majetek vyznačující se maximálním minimalismem museli stěhovat na dvakrát. Ale jako v osobáku s nejmenším kufrem na světě myslím, že ten počet cest ujde. Btw už jste někdy jeli v autě POD sušákem na prádlo? V břiše Vás utlačuje vetřelec a zvenku železo. A jasně že na předním sedadle. Společné soužití výborně klapalo až do dne, kdy byl můj muž povýšen. Na mého šéfa (!) Kterému páru by taková událost nepřinesla krizi. Bohužel se to stalo hned druhý den po mém nastěhování k němu. To nevymyslíš.

Ač chodím na všechna doporučená ultrazvuková vyšetření, neptala jsem se na pohlaví dítěte. Na miminko se těšíme, ale zvládneme si připravit obě jména, tak proč se nenechat překvapit. Přijde nám to oběma přirozené. Musím napráskat, že reakce okolí jsou často vášnivé. Větu A už víte, co to bude? slýchám v mnoha variacích prakticky denně. Nejhůř to však nesou někteří rodinní příslušníci. Spíš příslušnice. Nákupem zeleného župánku mě dorazila. Jistě že mluvím o tchyni. Ale nebojte, moje vlastní matka není o nic lepší. Nedává sice pichlavě najevo, jak hrozně trpí tím, že neví, co to bude, ta rovnou začne křičet, když ji chci cokoliv v tomto smyslu sdělit, že to vědět nechce, protože chce překvápko. A s radostí nakupuje modré hadříky, protože modrá je přece i pro holky, červené hadříky, protože červená je přece i pro kluky, a vůbec nejčastěji růžové hadřiky, protože růžová je přece jen světlá červená. Také jedna naše kolegyně je velmi vytrvalá. Frázi A už jste si nechali konečně říct, co to bude? zvládá neúnavně v denní frekvenci. Takže nenechat si říct pohlaví potomka před porodem doporučuju nejen staromilcům jako jsme my, ale i těm, co mají rádi každou srandu.